FC Bayern Munich

FC Bayern Mnichov

FC Bayern Mnichov, celým názvem Fußball‑Club Bayern, München e. V., je německý fotbalový klub sídlící v bavorském městě München. Od sezóny 1965/66 hraje v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Allianz Arena s kapacitou 75 000 diváků.

V Bavorsku má rivalitu s kluby TSV 1860 München a 1. FC Norimberk, v rámci Německa pak v poslední době s Borussií Dortmund. Bayern má také oddíl pro šachy, házenou, košíkovou, gymnastiku, kuželky a stolní tenis.

Historie

FC Bayern Mnichov byl založen 27. 2. 1900 členy Mnichovského gymnastického klubu. Klub hrál svá první utkání v oblastní bavorské lize. První úspěch přišel v roce 1926, kdy FCB vyhrál mistrovství jižního Německa, úspěch opakoval o dva roky později. První národní trofej FCB získal v roce 1932, když v rozhodujícím zápase ligového ročníku porazil Eintracht Frankfurt 2:0. Příchod Hitlerova režimu skoncoval s rozvojem Bayernu. Prezident a trenér, kteří byli oba židovského původu, opustili Německou říši. V příštích letech se proto Bayernu přezdívalo Klub Žida.

Po válce se Bayern stal členem jižní konference německé první divize - Oberliga Süd. Klub již patřil mezi lepší týmy, ale koncem padesátých let přišly finanční potíže. Továrník Roland Endler poskytoval Bayernu velké množství finančních prostředků a byl odměněn čtyřmi lety u kormidla klubu. V roce 1963 se všechny Oberligy spojily do jedné národní soutěže, německé Bundesligy. Do základní sestavy se začaly prosazovat mladé talenty jako Franz Beckenbauer, Gerd Müller nebo Sepp Maier, kteří se poté stali největšími hvězdami klubu.

V první bundesligové sezoně FCB skončil třetí a vyhrál německý pohár. Kvalifikoval se do Poháru vítězů pohárů, který vyhrál v následujícím roce. V dramatickém finále proti skotskému Glasgow Rangers skóroval v prodloužení Franz Roth a FCB mohl slavit vítězství 1:0. V roce 1967 převzal tým kouč Branko Zebec a FC Bayern získal svůj první double.

V roce 1970 převzal tým kouč Udo Lattek. Po získání poháru v jeho první sezoně vedl Bayern k jeho třetímu ligovému titulu. Rozhodující zápas sezony 1971/72 proti FC Schalke 04 byl první zápas hrající se na novém Olympijském stadionu a byl zároveň první živě vysílaný zápas bundesligové historie. Bayern porazil Schalke 5:1 a mohl slavit vítězství i rekordy, které během ročníku vytvořil. Klub vyhrál další dva ligové ročníky, ale vrchol nastal až v roce 1974, kdy ve finále PMEZ (dnes Liga mistrů UEFA) porazil Bayern Atlético Madrid 4:0. V následující sezoně Bayern obhájil vítězství v PMEZ proti Leeds United AFC. O rok později v Glasgowě FCB porazil ve finále AS Saint-Étienne a stal se tak třetím klubem, který dokázal vyhrát PMEZ ve třech po sobě jdoucích ročnících. Poslední trofej získaná v této éře bylo vítězství v Interkontinentálním poháru. Ve finále byl poražen klub Cruzeiro Esporte Clube.

Osmdesátá léta byla obdobím velkých změn ve vedení a finančních potíží. V Německu se sice Bayernu relativně dařilo, ale v Evropě se klub neprosazoval. Úspěch na evropském poli se dostavil až v roce 1996 v Poháru UEFA, když ve finále podlehl Bayern francouzskému týmu Bordeaux.

Od roku 1998 až do roku 2004 byl FC Bayern trénován Ottmarem Hitzfeldem, který se stal jedním z nejúspěšnějších trenérů Bayernu. V Hitzfeldově první sezoně Bayern vyhrál Bundesligu a byl blízko triumfu v Lize mistrů, kde však podlehl Manchesteru United 2:1. V roce 2001 FC Bayern vyhrál třetí ligový titul po sobě a po pětadvaceti letech triumfoval v Lize mistrů. Tentokrát ve finále došlo až na penalty, kde byl lepší Mnichov. V sezoně 2001/02 FCB také vyhrál svůj druhý Interkontinentální pohár.

V sezoně 2005/06 se Bayern stěhoval do nové Allianz Areny, o kterou se dělí s TSV 1860 München. V ligovém ročníku 2006/07 skončil FC Bayern až čtvrtý, a proto nastaly obrovské změny v kádru. Odešly například hvězdy jako Owen Hargreaves, Claudio Pizarro nebo Roy Makaay a přišli kvalitní fotbalisté jako Luca Toni, Miroslav Klose a Franck Ribéry. Velké nákupy se vyplatily a Bayern dominoval následujícímu ročníku Bundesligy, vyhráli německý pohár a v Poháru UEFA jej zastavil až pozdější vítěz Zenit Petrohrad.

Další veleúspěšná sezóna byla 2012/13. Bavorský klub získal s obrovským bodovým náskokem v předstihu titul v německé Bundeslize, ve finále Ligy mistrů 25. května 2013 ve Wembley porazil svého německého rivala Borussii Dortmund 2:1 a získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale. Byla to jeho pátá trofej v této soutěži (počítáno dohromady PMEZ i LM). Sezónu završil ziskem DFB-Pokalu, když ve finále porazil VfB Stuttgart 3:2 dvěma góly Maria Gómeze a jedním Thomase Müllera. Získat tzv. „treble“ (tzn. dvě hlavní domácí soutěže - ligovou a pohárovou plus titul v Lize mistrů) se Bayernu podařilo jako sedmému evropskému týmu v historii. Před ním se to zdařilo pouze skotskému Celticu (1967), nizozemským celkům AFC Ajax (1972) a PSV Eindhoven (1988), anglickému Manchesteru United (1999), španělské Barceloně (2009) a italskému Interu Milán (2010).

V sezoně 2013/14 slavil Bayern svůj 24. bundesligový titul v rekordně krátkém čase, již sedm kol před koncem.